JAK TO VŠECHNO ZAČALO....

Zhruba šest měsíců před covidem, kdy jsem již čtvrtým rokem pracoval jako arborista, mi v hlavě začal zrát nápad.... Velkou část poražených kmenů jsme odváželi na sběrný dvůr, kde zaměstnanci vše naštěpkovali. Bylo mi těch krásných kousků líto. Chtěl jsem těm stromům dát druhou šanci. Naštěpkovat je lze přeci, až nám případně ještě nějak poslouží. Uvědomil jsem si, že bych mohl tedy tyto kousky recyklovat. Téměř z každého pracovního dne jsem si začal vozit hezký kousek dřeva. Stále v tom pokračuji :). Doteď se mi podařilo nasbírat minimálně 10 kubíků nádherného dřeva. Mezitím jsem si doma vyráběl různé dekorace, drobný nábytek a dárky pro své nejbližší. Dostávalo se mi za to pozitivní zpětné vazby. V hlavě mi tak rostl podnikatelský nápad - budu vyrábět originální dřevěné produkty. Nedlouho po tomto nápadu, jsem nezávisle zahlédl dvě reportáže v televizi. Týkaly se dětí z dětských domovů, jejich nelehkého startu v životě po odchodu ze zařízení, který mnohdy končí na ulici ... Napadlo mě, že bych to mohl propojit. Vyrábět originální dřevěné produkty a nějakým procentem zisku podporovat děti znevýhodněné v životním startu. Říkal jsem si v duchu, že jednou chci zemřít s pocitem, že můj život stál za to a přitom jsem pomohl spoustě lidem.

Myslel jsem se tedy, že když si koupím stroje na zpracování dřeva za 30 tisíc, budu moci začít. Docela dost jsem se zmýlil. V průběhu dalších 5 let, bylo třeba investici navýšit více než desetinásobně. Nešlo jen o peníze, všechno vymyslet a připravit mě stálo nejspíš tisíc hodin fyzické a psychické přípravy. Zakousl jsem se do toho a dávalo mi to smysl. Mezitím jsem se zdokonaloval ve výrobě a dál přemýšlel, jak to všechno uskutečním. Krůček po krůčku... Kousek po kousku...

Celý projekt jsem si zamiloval tak, že jsem v něm začal vidět smysl svého života. Uvědomil jsem si, že mám čas tak do svých 80 let, tak proč tento čas nevěnovat něčemu, co mě baví a má smysl. Sám sebe jsem přesvědčil, že to možné je. Možná si řeknete, že jsem blázen :). Kdybych to nezkusil, určitě bych si to v budoucnu vyčítal. Někde jsem se dočetl, že svou realitu si z určité části vytváříme sami. Tak proč bych nemohl šířit pozitivní emoce, pomáhat druhým a zároveň i přírodě. 

Nyní to není už jenom o mě, neskutečně mi pomáhá má láska Bára a skvělý kamarád Wampák :-).

Tak proč nekonat dobro, když mám možnost a vidím cestu. Půjdete do toho se mnou?

Od začátku jsem netušil, jak to bude těžké a složité, spoustu překážek a složitostí máme ještě před sebou. Ale víte co? Netrápí mě to. Těším se na to. Je a bude to fajn jízda.

Na závěr mám na Vás prosbu. Přál bych si, aby jste si zkusili vytvořit návyk. Kdykoliv uvidíte naše logo, tak se maximálně usmějte. Je to určitá autosugesce. Když tomu dáte alespoň 5 sekund, úsměv Vám v menší míře zůstane. A když se nás bude takto usmívat víc, tak ten náš svět bude o kus krásnější :).

Děkuji za Váš čas

Váš Lukáš Cvíčela, pro někoho John :)